Můj hudební nástroj

Cílem projektu, který trval přibližně dva měsíce, bylo oživit hodiny hudební výchovy v sedmém ročníku, posílit sebevědomí dětí, rozvíjet jejich fantazii a řemeslnou zručnost a také propojit učivo z více předmětů. Žáci využili již nepotřebné přeměty a materiál, které se občas v každé domácnosti najdou. Měli povoleno zapojiti členy svých rodin, protože společně prožité chvíle se ničím nedají nahradit, Při prezentaci před třídou se zase zdokonalili v řečových dovednostech.

Nejprve si nástroj sami navrhli a nakreslili, dali mu jméno, sepsali, jaký materiál budou k jeho výrobě potřebovat, které nářadí použijí… Vše naplánovali, vyměřili a propočítali… Pak se postupně doma pustili do realizace. Nebylo to tak jednoduché, jak si původně mysleli, někdy odhad nevyšel, mnozí museli návrhy přepracovat, učili se trpělivosti i pečlivosti.

Když postupně na každého došla řada, ukázal papírový projekt ostatním, povyprávěl o úskalích výroby a nakonec na dokončený hudební nástroj zahrál. Objevily se i skutečné klenoty – například model harfy nebo kruhová barevná tamburina s rolničkami, Afričané by sedmákům jistě záviděli báječnou přesýpací trubici a fanoušci hokeje by hned chtěli jejich dokonalé bubny. K vidění byly triangly, zvonkohra, chrastítka i rumba koule… a spousta originálních výtvorů, které známým nástrojům ani nebyly podobné…

V závěru každé hodiny si nové nástroje žáci rovnou otestovali při doprovodu společného zpěvu. Asi nejvíce se nástroje hodí k romské písni Andro verdan, ke které máme již vlastní český text. Škoda, že už projekt končí, závěr byl stylový, nástroje posloužily k doprovodu lidových koled v předvánočním čase. Tak aspoň fotka na památku!

Fotogalerie: