Přesně po sedmi měsících od výjezdu do Francie, přivítalo 21 žáků naší školy své francouzské kamarády u nás doma. Pro všechny studenty College Jean Jaures z města Castres na jihu Francie to byla jejich první návštěva naší země – a tedy cesta plná očekávání.
Jejich týdenní pobyt jsme zahájili v našem hlavním městě, kterým byli přímo okouzleni. Každý den jsme ze Strahova, kde jsme byli ubytovaní, po vydatné snídani vyráželi pěšky do historického centra. Prohlédli si Hradčany, Malou Stranu, prošli se po Karlově mostě, Václavském a Staroměstském náměstí. A protože v Castres je hlavním sportem ragby, ve středu večer bylo na programu přátelské utkání mezi našimi kamarády z Francie a ragbyovým týmem Tatra Smíchov. Ačkoli vyhráli domácí, u grilování se všichni radovali z příjemně stráveného večera. Třídenní pobyt v Praze jsme zakončili návštěvou Národního technického muzea.
Ve čtvrtek odpoledne nás autobus převezl do Hradce Králové, kde si každý svého kamaráda odvezl k sobě domů. V pátek jsme na dopoledne zavítali společně do školy, abychom našim přátelům ukázali, jak to chodí u nás. Obdivovali šatny, které ve Francii nemají, a hlavně výzdobu školy. Podívali se i do výuky, následovalo utkání ve florbalu za účasti jak chlapeckých, tak dívčích týmů. Po obědě ve školní jídelně jsme se všichni vypravili poznávat krásy našeho města. Na víkend byli žáci v rodinách, které pro ně připravily bohatý program. Pondělí, přestože nám počasí nepřálo, jsme si užili v Janově nad Nisou na bobové dráze, navštívili jsme zdejší sklárnu a v Jablonci si prohlédli prodejnu s českými korálky.
Pak přišlo bohužel úterý a s ním velké loučení… Francouzští kamarádi se vrací domů obohaceni o nezapomenutelné dojmy a krásné zážitky. Celou cestu v autobusu do Prahy si vyprávějí jeden přes druhého jaké to bylo – hladit si žirafu v ZOO, jak se jim vedlo při ragby, jaká byla oslava 15. narozenin v České republice. Při pohledu na některé dvojice vidíme naplnění smyslu celého projektu a doufáme, že navázaná česko – francouzská přátelství nekončí.
Druhý den po jejich návratu dostáváme mail od paní učitelky:
„Děti chodí po škole a s nadšením každému vyprávějí zážitky z Čech a neskrývají dojetí z vřelého přijetí a péče českých rodičů o ně.“
Tímto všem zúčastněným rodinám děkujeme.
Nekolová, Šilhábelová