Proč bychom se netopili aneb Vodácký kurz Vltava 2016

S příchodem nového pana tělocvikáře na naši školu nastalo pár změn… Mezi ty nejvýraznější bych rozhodně zařadila vodácký kurz. Je pravda, že čas od času se na „ lodičkách“ někdo někde povozil (jednodenní rafty, případně kanoe nebo plavba parníkem po Labi), ale na „vodák“ na celý týden zatím nikdo nevyrazil. A protože, jak říkám, je důležité mít silné a nezapomenutelné zážitky, vydalo se je zdravé jádro neboli nejodvážnější kluci a holky z devátých tříd vylovit z Vltavy (a s nimi tři stejně odvážní dospělí :-)).

Celý týden by se dal charakterizovat mnoha slovy, mě však napadá jen jedno a to stále dokola: VODA

1. První setkání nastalo hned po příjezdu do Vyššího Brodu. Ti největší zvědavci hned běželi ke břehu podívat se, jak ta Vltava vlastně vypadá… Během několika hodin bylo setkání s vodou ještě bližší, a to když jsme byli zákeřně vedeni na procházku a na zpáteční cestě se musel brodit potok. I přes nabízenou únikovou možnost přes místní zahradu to však všichni budoucí vodáci zvládli.
2.  Pak ale začalo přitvrzovat. V průběhu noci přišel déšť. Nebyl to však žádný májový deštík, ale pořádný liják – dostali jsme se tzv. „do zeleného“, pro neználky to je barva, která na radaru předpovídá opravdu velmi silný déšť. Pršelo vytrvale několik hodin, takže někteří z nás během časného rána prožívali blízké setkání s vodou na vlastní kůži ve vlastním stanu… Původně nás, vodníků, bylo jen pár, ale poté, co v tomto počasí museli zabalit stany všichni, už byly tyto rozdíly smazány.
3. Voda nade mnou a voda pode mnou – tak by se daly popsat následující dva dny. Hned po startu na první etapu (ještě ani všichni nenasedli na loď) se dva nejzvědavější vodáci „cvakli“ …asi chtěli vidět, jaké to je pod vodou… Tato etapa byla opravdu ve znamení vody, a tak dobytí zámku Rožmberk s těžkými barely v ruce už nemohlo nikoho rozhodit…J
4. Trochu méně vody se zdálo být v Českém Krumlově, kde se nám po dvou dnech podařilo dosušit tak 90% mokrých věcí. Ne všichni ale byli spokojeni na suchu, tak si různě sedali v oblečení do potoků a podobně …prostě bez vody už jsme nemohli být…J Však taky při návštěvě grafitových dolů jsme se s potěšením brodili vodou a večerní projížďka Českým Krumlovem na raftech byla také nezapomenutelná.
5. Denní průjezd Českým Krumlovem byl opět ve znamení vody. 4 místní jezy nám daly dost zabrat, hned na tom druhém se 8 z 12 lodí obrátilo. Ještě štěstí, že nás čekající dobrovolníci pod jezem všechny vylovili.
6. Poslední odpoledne ve Zlaté Koruně už to vypadalo velmi slibně, nádherné, slunečné odpoledne a dobrovolné koupání v řece však v noci vystřídal opět prudký déšť a z některých stanů a spacáků kapala voda ještě v Hradci na nádraží…J
7. Poslední den nám dala voda zabrat nejvíce. O něco zvýšená hladina řeky nám umožnila nejen zkrátit čas jízdy téměř o polovinu, ale také procvičit své nově nabyté dovednosti v mírných peřejích a nepatrně silnějším proudu. Naštěstí jsme vybrali opravdu silné a šikovné jedince a ti vše výborně zvládli.

Co napsat na závěr?

Chválím háčky, že to přežili se svými kormidelníky – neměli to vždy jednoduché, a chválím kormidelníky, že zvládli své háčky a zároveň dokázali řídit loď. Byly to dvě velmi náročné činnosti, které musely být vykonávány současně.J

Chválím všechny za to, že přežili ve zdraví a zvládli i krizové situace s hlavou vzhůru – a pevně doufám, že se všichni „ na vodu“ ještě někdy vrátí a po letech si vzpomenou, jaké to bylo, když v devítce jeli Vltavu.

Video: Vltava 2016

Fotogalerie: