Zájezd – Paříž, Londýn

PAŘÍŽ

Na výlet do Paříže a do Londýna vyrazila autobusem v pondělí 21. 5. polovina žáků naší školy a v Praze přistoupila druhá polovina dětí. Cesta byla únavná a protože jsme měli dobrý čas, naše první zastávka za krásami cizích zemí se uskutečnila v noci kolem půl druhé hodiny ranní, kdy jsme obdivovali majestátnost gotické katedrály v Remeši. Do Paříže jsme dorazili už za svítání. Počasí bylo docela chladné a byla i mlha. Jeli jsme metrem a navštívili nejprve náměstí Svornosti, věhlasný Louvre jsme bohužel jen míjeli, na nábřeží u památníku Plamen života jsme uctili památku zde tragicky zesnulé princezny Diany a pak už jsme si to namířili rovnou k dominantě Paříže – na Eiffelovku věž. Celá dvě patra jsme si pěkně vyšlapali po svých a pak výtahem až na vrchol, kde nás čekala odměna v podobě krásného výhledu. Poté někteří odpočívali v rytmu houpání lodi na Séně a jiní poslouchali zajímavý výklad našeho perfektního průvodce Charlieho. Přes Trocadéro jsme zamířili k Vítěznému oblouku a hlavní ulici Champs Élysee . Autobus nás pak převezl pod nejvyšší místo k Moulin Rouge, pěšky jsme se vydali na Montmartre a k bazilice Sacré-Coeur. Vyčerpaní, ale spokojení jsem se ubytovali v hotelu Formule 1 a ve 3 hodiny ráno jsme pokračovali na trajekt do Calais, který nás odvezl do anglického přístavu Doveru, kde nás vítaly bílé křídové skalní útesy a slunce, které nám vydrželo po celou dobu našeho pobytu v Anglii.

Petra Zídková, 8. A

LONDÝN

Na otázku „V čem se liší Londýn od České republiky?“ si můžeme odpovědět mnoha způsoby. Když srovnám Londýn s naší Prahou, základ je stejný. Stejné obchody, ulice, památky. Když si ale Londýn projdete celý, hlavně centrum, je mnohem pestřejší a zajímavější. Památek je více a mají zajímavější historii, obchody jsou větší a lákavější a lidí je mnohokrát více.
Mě, jako dívku, zaujaly samozřejmě nejvíce obchody. Celou dobu jsem se těšila na Oxford Street, do které jsme šli až poslední den. Miluji davy lidí a velké obchody a tady to všechno bylo. Byla jsem tak nadšená ze všeho tam, že jsem si koupila i dražší věc, kterou bych si třeba v Česku nekoupila a taky kvůli tomu, že tam ani vlastně nevíte, co má jakou hodnotu, dokud si jejich peníze nepřepočítáte.
Co se týče památek, byla jsem unešená stejně. Mají tam tolik zachovalých věcí v tak skvělém stavu! Když jsme projížděli ulicemi s památkami autobusem, nestíhala jsem fotit. Vždycky jsme se všichni seskupili na jednu stranu, kde bylo něco zajímavého a tlačili se. Nejvíce mě zaujal Tower Bridge, protože ten jsem vždy vídala jen na pohledech. Na něj jsem se nejvíce těšila a překvapil mě novým, barevným nátěrem. Samozřejmě Big Ben byl další nepřehlídnutelnou kuriozitou. Navštívili jsme také muzeum Madame Tassaud. Bylo ohromující! Voskové figuríny slavných osobností byly skvěle zhotovené a já byla šťastná, že se můžu vyfotit s nějakou celebritou. V muzeu ale nebylo možné jen tohle. Bylo zde i kino 4D, projížďka starou Anglií a návštěva filmu Vřískot ve formě strašidelné procházky. Dále jsme navštívili Londýnské oko, což je veliký kolotoč s uzavřenými buňkami, do kterých se vejde asi dvacet lidí. Z něho jsme měli celý Londýn jako na dlani.
Ten byl v plném proudu kvůli královskému jubileu a Olympijským hrám. Všechno se opravovalo a chystalo. Když například toto srovnám s Českem, my nejsme tací vlastenci, abychom tak zapáleně oslavovali jubileum našeho prezidenta.
A co počasí? Všichni říkají, že v Londýně stále prší, ale já Londýn takový vůbec nezažila. Byla jsem tu poprvé a skvěle mě překvapil už tím, že nepršelo vůbec a bylo pořád slunečno, až vedro.
A rodina? Jak jistě víte, školy většinou v Londýně přespávají u rodin. V našem případě tomu nebylo jinak. Bála jsem se, jakou rodinu dostaneme, a když pro nás poprvé na parkoviště přijel jen muž, začala jsem se obávat. Při jízdě autem jsme se ale spřátelili, a když jsme dojeli k němu domů, zjistili jsme, že bydlí s manželkou a nám se ulevilo. Nevím, ale přišlo by mi zvláštní, kdyby se o nás staral jenom muž. Paní byla skvělá, vždy si s námi sedla a povídali jsme si. Vždy ráno nás přivítala její pozitivní nálada se slovy: „Good morning girls“. Byla jsem nesmírně vděčná, že přespávám u téhle rodiny. Procvičila jsem si anglický jazyk a nejezdila jsem sem s odporem jen na přespání a se slovy „už ať jsem pryč“.
Takže celkové shrnutí? Výlet byl úžasný, všechno se skvěle vydařilo a v Anglii jsem určitě nebyla naposled. Jsem ráda, že jsem jela.

Sára Severová, 8. A

Fotogalerie: