V úterý jsme se se sedmáky pustili do netradiční hodiny matematiky, která se tentokrát neodehrála v učebně, ale v prostorách červené haly. Zadání bylo jednoduché, ale výzva nelehká: pan školník potřebuje natřít šest starších stolů lichoběžníkového tvaru a potřebuje zjistit, kolik barvy má koupit. Úkolem žáků bylo proto vypočítat obsah desky jednoho stolu, aby pan školník věděl, kolik metrů čtverečních bude natírat.
Zároveň jsme zjistili, že pan školník bude potřebovat i nové lemy, a proto museli žáci vypočítat také obvod každého stolu. A protože stolů je šest, bylo nutné výsledné hodnoty vynásobit.
Žáci pracovali ve čtyřčlenných týmech a měli k dispozici pouze běžné pomůcky – pravítka, sešity a své vlastní hlavy. Kreativita byla klíčem – běžné pravítko totiž často nestačilo, a tak bylo třeba přemýšlet, jak jinak si poradit při měření větších délek.
Na závěr hodiny jsme všechny stoly sestavili do tvaru pravidelného šestiúhelníku, jak je vidět na přiložené fotografii. A právě zde přichází dobrovolný domácí úkol:
Jakou plochu bude muset pan školník vyrobit, pokud by chtěl doplnit střed této sestavy stolu (tedy vzniklou šestiúhelníkovou „díru“) například výplní pro vázu s květinou?
Jsme zvědaví, kolik správně vyřešených úkolů se zítra sejde a kolik jedniček pan učitel rozdá!
Tato hodina ukázala, že matematika není jen o počítání do sešitu, ale že ji opravdu využijeme v praxi – a navíc se dá učit zábavně a smysluplně. Děti byly aktivní, pracovaly s nadšením a učily se spolupráci v týmu. Takové hodiny nás prostě baví!
