Pátek před podzimními prázdninami byl v 1. třídách věnován projektu PODZIM. Celý den jsme pracovali se všemi poznatky, které jsme během dvou měsíců školy načerpali a využili jsme je ve všech čtyřech vyučovacích hodinách. Nejprve jsme si zazpívali písničky o podzimu, pak sbírali listy se slovy a skládali jednoduché věty. Do košů s čísly jsme sklidili úrodu jablek a hrušek. V posledních dvou hodinách jsme vyráběli koláž z otisků listí a jablek a celé rodinky ježků. Všechny naše práce si můžete prohlédnout na nástěnkách na chodbě budovy 1. tříd. Fotogalerie:
Již třetím rokem pracuje na naší škole kroužek, ve kterém se dívky učí základům háčkování, pletení a dalších textilních technik. Děvčata trénují pečlivost i trpělivost a mají radost z každého svého výrobku. Posuďte sami, co už nové členky za pár lekcí zvládnou. Na začátek není nikdy pozdě, takže pokud máte středeční odpoledne volné a máte chuť, přijďte mezi nás! Fotogalerie:
„Paní učitelko, naše Terezka nechce jít do školy, vůbec se netěší.“ Tak si postěžovala v úterý 18.11. maminka, která přišla se svoji holčičkou na letošní první schůzku Kukleňáčka. Ale Terezka a další budoucí školáčkové se vůbec nebáli. Na našem setkání, které bylo„O zvířátkách“, ukázali, jak umí lev řvát a ježek píchat, had syčet a krocan hudrovat. Na jazykolamech trénovali jazýček a s mašinkou se vypravili do zoo a do lesa, aby si dobře uvolnili ruku na psaní. V lese spočítali zvířátka a na obrázku je správnou barvičkou vybarvili. Všechno jsme zvládli a závěr byl moc milý. „Paní učitelko, tak Terezka by zítra přišla zas…..“ Fotogalerie:
V listopadu pokračovalo ve druhých třídách projektové vyučování dalším projektem. Tentokrát žáci pracovali s pohádkou O Červené karkulce. Její varianty si vyhledali u různých autorů, porovnávali je a hledali rozdíly. Karkulce pomohli upéct bábovku, jejíž recept vyhledali v kuchařce. Naučili se nejen, co do bábovky patří, ale i postup práce. Spočítali nákup a rozdělili bábovku tak, aby se na každého dostalo. Děti využily své vědomosti a dovednosti, takže bez problémů narýsovaly a spočítaly Karkulce i vlkovi cestu k babičce. Nejvíce úspěchu mělo divadlo hrané i loutkové, které si děti nacvičily a předvedly spolužákům. Fotogalerie:
Projekty, které se realizovaly v loňském školním roce sklidily u žáků úspěch. Ve druhých třídách jsme zahájili projektem JEŽCI, ve kterém mohli žáci uplatnit získané vědomosti a dovednosti. V encyklopediích díky znalosti abecedy snadno vyhledali spoustu informací o ježcích. Dozvěděli se, jak je to s jablíčky na bodlinkách a jak jim může ublížit mléko. V uměleckých textech objevili spoustu rýmů a hádanek. Naučili se o ježkovi písničku a spočítali dětičky ježčím rodinkám. V závěru projektu přemýšleli, co s ježkem, který se nestihl schovat před zimou nebo je zraněný a slabý. Proto využili internetu a našli, co hledali. Záchrannou stanici v Jaroměři pro zraněná a handicapovaná zvířata. Do Jaroměře jsme se vypravili a ještě zde jsme se dozvěděli spoustu nových zajímavých informací. Fotogalerie:
Pokaždé, když kolem projížděli, byli zvědaví, jak tajuplná stavba, připomínající ementálský sýr, vypadá zevnitř. Nyní se osmákům jejich přání splnilo. Mohli vstoupit jako hosté do nové pětipatrové budovy královéhradecké státní vědecké knihovny. Pro všechny to byla premiéra. Paní knihovnice vysvětlila jak se knihy půjčují a provedla děti jednotlivými patry. Nejdelší čas žáci strávili v čítárně časopisů. Zájem některých napovídal, že ani nebudou čekat na své patnácté narozeniny, a navštíví knihovnu s někým dospělým brzy znovu. Po cestě zpět podzimním Hradcem Králové jsme se ještě krátce zastavili na nádvoří bývalého pivovaru, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí a slouží představitelům kraje a města. Tento objekt byl vybrán návštěvníky internetu v celostátním hlasování stavbou roku. Fotogalerie:
Vy, kteří navštěvujete naše školní akce víte, že pan Žitný není jen šikovný školník, ale zastane stejně dobře práci zvukaře a je považován za vynikajícího odborníka přes všechno, co se týká elektrických hudebních nástrojů. Od svých známých z kapely zapůjčil celou řadu unikátních hudebních nástrojů a žákům udělal odbornou přednášku.
Žáci 8.A si pozvali na hodinu občanské výchovy pana ředitele a poprosili ho, aby jim vysvětlil, jakým způsobem jsou financovány české školy. Pan ředitel pozvání přijal a ochotně odpovídal na všechny dotazy. A tak se děti s jistým předstihem dozvěděly, jaké jsou například některé další plány změn v naší škole a také, že žádná oprava není zadarmo… Mnozí byli odpověďmi překvapeni. Věříme, že i tento společně strávený čas přispěl k tomu, že se žáci ke školnímu majetku budou chovat o něco lépe.
Z pobytu ve Španělsku mám tolik zážitků, že nemůžu vybrat ten jeden – nejlepší. Za ten týden jsme toho zažili spousty. Vytvořili nová přátelství, poznali nová místa a také to, jak naši katalánští přátelé žijí. Bylo toho tolik, že už si nedokážu vzpomenout úplně na všechno. Tak začnu třeba výletem k moři. Moře. Tohle slovo jsem slyšela snad 1000krát za tu příšernou cestu na „kolech, která neměla brzdy.“ Představa „fajn cesty bez kopců a dobrý terén“ skončila už po prvních kilometrech. Pomalu jsem začínala věřit tomu vtipu, že moře na nás čeká až za horami, které jsme celou dobu viděli před sebou. Konečně!!! Huráááá! Velká modrá plocha, na kterou jsme se tolik těšili. V tom krásném slaném moři jsem se koupala teprve podruhé v životě. A na lodičkách jsem na moři jezdila úplně poprvé. Byla to ohromná legrace koukat se, jak se to někomu daří a někomu zas ne. Po našem „výletu“ na kánoích jsme měli rozchod v městečku Cambrils. Večer, celí utrmácení (protože po 12 km na kolech a ještě „výletu“ na kánoích každý není úplně fit), ale plni zážitků jsme se sešli ve vesnici Vila Plana. Výlet do Barcelony, který následoval další den, nebyl úplně bez problémů. Ráno, když jsme se vydali na stadion FC Barcelona, bylo všechno ještě v pohodě. Ale odpoledne při procházce Barcelonou byli všichni už tak trochu nervózní, kdy budeme mít rozchod. A na dobré náladě ani našim učitelům nepřidalo neustálé vyptávání a při volném čase dva ztracení chlapci a potom dvě ztracené dívky taky nebylo to nejlepší. Poslední pohled na Barcelonu a fotka „města, ve kterém jsme se ztratili“ z hory Monjuik, a mohli jsme říct: „Bye, bye Barcelona!“ Věta „Today we’re going to Reus in the afternoon“ byla super. Nakupování – to byla další věc, na kterou jsme se (hlavně my holky) těšili. Asi dvě hodiny volného času se super partou lidí, v super městě a bez učitelů, byly prostě úžasné, zábavné, fantastické…Na Reus mám krásné vzpomínky. A večerní party ve vesnici Maspujols. Wow!!! Yes!!! Tento den nemohl být lepší. Vlastně mohl. Protože ještě lepší byl ten další! Atrakce. Hodně moc atrakcí. Ale ne jen nějaká obyčejná horská dráha jako v Česku, ale pořádně velký červený roller coaster, na kterém už ani nevíš, kdy jsi hlavou dolů a kdy nahoru. Ale nejlepší, na čem jsme byli, to snad ani nedokážu popsat. Tři vteřiny volný pád ze 100 metrů. Samozřejmě, trochu jsme se báli, protože 100 metrů vysoko nejste každý den. Ale ten pocit! Jako když letíte a nemáte žádné starosti, nikdo vás nezajímá a jste jen vy. Myslím, že Fanda, který měl ten den svátek, si ho opravdu užil a já vlastně také (i když můj svátek byl až v neděli). Večer jsme mohli říct: „Parc PortAventura forever!“ Ale myšlenka, že už jen jeden den strávíme společně a potom jsme zase v Česku, nás pronásledovala už od rána toho dne. Poslední město, které jsme jeli se svými katalánskými kamarády navštívit, byla Tarragona. Tam jsme se sešli opět téměř všichni jako předchozí den,…
