Můj rytmický hudební nástroj

Žákyně 7. A: „Já jsem teda nejdřív chtěla dělat bubínek, ale pak jsem zjistila, že mi chybí nějaký materiál…. no jo, a co teď?“

Žák 7. B: „A jak sis s tím poradila, vždyť už ti zbývalo málo času?“

Žákyně 7. A: „To bys nevěřil, najednou jsem měla nápadů tisíc, stačilo se podívat, co je doma zbytečné a co by mohlo vydávat nějaké trochu hudební zvuky… takže paráda, všechno jsem stihla, a nakonec můj nápad ocenili i ostatní…“

Žák 7. B: „Na tomhle projektu se mi nejvíc líbilo, že ti mohl pomáhat kdokoliv z rodiny, a ještě tě za to paní učitelka pochválila, jako za tu spolupráci, chápeš to?“

Žákyně 7. A: „Pochopitelně, protože tě to právě k tomu zapojení ostatních členů domácnosti mělo motivovat a taky k šetření, abys hned nevyhodil nějakou starou hračku, nebo něco, co už nepotřebujete…“

Žák 7. B: „U nás ve třídě jsme pak doprovázeli spoustu písniček.“

Žákyně 7. A: „To my taky a byla u toho i legrace, když se občas nějaký nástroj rozpadl…“

Žák 7. B: „Dva borci, představ si, že nic nevyrobili, akorát si přinesli skleničky, nalili tam vodu a ono to hrálo, ale jak nádherně, že všichni koukali…“

Žákyně 7. A: „U nás třeba pár lidí mělo nástroj, který skoro nehrál, ale zase byl krásný, prostě unikátní model nástroje…“

Na fotografiích si naše dílo můžete prohlédnout.