Zhruba po třech týdnech dostali žáci 6.A tři otázky. Z jejich odpovědí vybíráme: Co mě nejvíc rozesmálo? Když po mně při učení skáče naše kočka. Když jsem při online češtině jedl párek, měl jsem zapnutou kameru a já jsem to nevěděl. Až po tom hovoru mě spolužačka poslala fotku, kde jsem se uviděl, jak jím. Rozesmávají mě komentáře spolužáků. V dějepise byl text „bitva u Pydny“ a já jsem to četla „d“ a „n“ přehozeně. Že některé úkoly byly na začátku k odevzdání v neděli. Neudržel jsem se smíchy, když jsem zjistil, že se budu muset učit každý den. Co mi chybí? Spolužáci a atmosféra školy. Chybí mi výklad učitele, uměj to tak krásně vysvětlit. Rodiče už některé věci zapomněli. Chybí mi celá třída a Yetti (třídní maskot modrý opočlověk). Jaká navrhuji zlepšení? Bral bych více hodin online. Jednou týdně nějaký rozhovor, pro ty, kteří se potřebují něco doučit. Chtěl bych méně úkolů. A já bych zase brala úkolů víc… Tady je pár fotek, jak jsme nezištně pomáhali ve svých domácnostech a sourozencům při učení. To byl totiž také jeden z praktických úkolů v tomto předmětu. Na online hodině jsme si povídali o svých domácích mazlíčcích a oblíbených hračkách a o tom, jak za ztížených podmínek sportujeme. Příště nás čeká dopravní výchova a péče o jízdní kolo. Je to potřeba, abychom se někde kvůli defektu nebo neznalosti pravidel nepřerazili. Mgr. Věra Slavíčková
Během roku se příroda mění a za našimi okny tak vzniká nespočet různorodých scén, které máme chuť zachytit. Ať už je to na jaře, kdy se příroda probouzí, v horkém létě nebo při barevném podzimu, tam venku prostě příroda kouzlí dokonalou atmosféru pro fotku. Během minulých týdnů se o zachycení probouzení přírody kolem nás pokusili i žáci ze 7. B.
Během minulého týdne se žáci mohli zúčastnit on-line výzvy v kreativní úpravě pokrmů, které doma sami vytvořili. Variace z přírody i vtipné kompozice – to vše se dá vytvořit z jídla. Samozřejmě s jistou dávkou zručnosti a s plným žaludkem. Fotografie jsou od žáků: 8. A, 8. B a 7. B Zde se můžete podívat, jak to vypadá když: „Jídlo oku lahodí“.
V naší škole vykvetl ROUŠKOVNÍK pro všechny potřebné Kukleňáky.
Dne 26. 2. se děvčata ze šestých tříd naší školy se zúčastnila Okresního finále ve vybíjené. Družstvo ve složení: Daniela Hrudková, Kateřina Slánská, Lenka Zemanová, Anna Říhová, Anna Kučírková, Kateřina Dušková, Karolína Hušková, Kristýna Kouhoutová, Klára Bažatová, Alice Trojáková, Zoi Svilia a Veronika Chmelíková, obsadilo v konkurenci dalších 16ti škol výborné 2. místo. Děkujeme za úspěšnou reprezentaci naší školy a blahopřejeme!!
Jako každý rok, tak i letos se konal tradiční masopustní karneval 1. stupně a MŠ Markova. Tančilo se, soutěžilo, mlsalo. Každý si přišel na své. A paní kuchařky nám připravily masopustní koblížky. Mňam!
Letošní lyžařský výcvik byl sice kvůli nepříznivým sněhovým podmínkám trochu v ohrožení, ale nakonec jsme ve třetím lednovém týdnu na hory přeci jen vyrazili. Tento rok jsme zamířili již podruhé na Benecko v Krkonoších, ale poprvé na hotel Star. 31 dětí vesele zamávalo svým „smutným“ rodičům a jelo se. Na horách sice moc sněhu nebylo – ani si nepamatuji, kdy naposledy byly mé lyžařské boty špinavé od trávy a hlíny – ale po krátké cestě po louce jsme vždy dorazili na čtyřsedačkovou lanovku a tam jsme již poctivě mohli pilovat naše lyžařské a snowboardové dovednosti. Všichni lyžníci 🙂 byli letos moc šikovní. Snowborďáci, přezdívaní pracovně tuleni, byli úplní začátečníci, avšak ke konci týdne jezdili krásné obloučky a stejně dobře jim šla i jízda na vleku, na pomě. A to i přes ztížené podmínky. Sníh byl technický a již velmi brzy dopoledne byly na svahu obrovské muldy. Skokanem lyžařského výcviku jsme na konci týdne vyhlásili jednoho z Davidů :), který i přesto, že nikdy nebyl v zimě na horách, zvládl na konci týdne obloučky, troufl si sjet červenou sjezdovku…, a dokonce to vše přežil bez úrazu :). Vyřádili jsme se i na běžkách. Většina našich běžkařů na nich nikdy nestála, o to větší byla legrace. Na zmrzlých tratích bojovali všichni velmi statečně a zvládli i obávaný běžecký závod. Letošní lyžařský zájezd byl ve znamení velmi hodných dětí, už dlouho jsme tak klidné večery my instruktoři nezažili. Některé děti nás dokonce prosily, aby mohly jít spát ještě před večerkou :-). Ale to zapomínání!!! Marně přemýšlím, zda jsme alespoň jednou odešli od chaty na výcvik napoprvé :-). No a nejlepší nakonec… troje cizí lyže vyložené u školy a telefon z Benecka, že klienti chaty chtějí jít na svah a nemají na čem lyžovat …:-) Ale i přesto jsme si všichni hory užili a těšíme se na další společné školní akce. Náčelník
Naši začínající ruštináři ze sedmého ročníku měli možnost zúčastnit se zajímavého setkání. Projekt nazvaný Young Caritas hrazený z prostředků EU a MŠMT nabízí neformální vzdělávání mladých lidí. Dozvěděli jsme se například, jaké to je začínat život jako cizinec v jiné zemi. Naše přednášející přišla před více než dvaceti lety do České republiky právě z Ukrajiny. Na příkladu své rodiny ukázala, jak je znalost jazyka důležitá. Teprve když si osvojili češtinu, mohli najít odpovídající pracovní uplatnění. V současnosti sama ochotně pomáhá nově příchozím adaptovat se v našich podmínkách. I v naší škole se učí děti původem z Ukrajiny. Shlédli jsme film, který představoval tuto východní zemi ze sedmi různých úhlů pohledu, dozvěděli jsme se o ukrajinské historii, tradicích, jídle, populární hudbě i sportu. Při následné besedě jsme tajili dech, když lektorka odpovídala na dotazy o černobylské havárii. Ukrajina je krásná země s historickými památkami, horami i mořem. Je to jedna ze zemí, kde na svých cestách můžeme uplatnit znalost ruského jazyka, protože je tomu ukrajinskému podobně blízký jako náš jazyk slovenštině. 1. katedrála sv. Michaela, autor: Dima Sergiyenko – commons.wikimedia.org 2. bývalá Podkarpatská Rus, autor: Robert-Erik – commons.wikimedia.org 3. jižní pobřeží Krymu, autor: Rabat, Maroc – commons.wikimedia.org
Děvčata v sedmých třídách mají momentálně na programu háčkování. Začali jsme řetízkem a nyní bojujeme s krátkými sloupky. Nejšikovnější začínají vytvářet první výrobky, například košík na neposedná klubíčka nebo pouzdro na mobilní telefon. Komu to jde pomaleji, musí se smířit se stále novými začátky, protože háčkování buď „pochopíš a procvičíš, nebo neháčkuješ“. Ještě štěstí, že jsou na internetu různá videa, která si můžeme doma donekonečna přehrávat, zastavovat a znovu vše zkoušet… Maruška měla nedávno „průšvih“. Vytáhla si háčkování při matematice… Z reakce paní učitelky bylo hned všem jasné, že háček mezi rýsovací pomůcky nepatří. Náš nejbližší cíl jsou dlouhé sloupky a taky se chceme pokusit o nějaký krajkový vzorek. Zatím ale stále pečlivě kontrolujeme počty sloupků v řadě, aby místo obdélníku nevznikal plíživě třeba trojúhelník. A taky to nesmíme moc utahovat, protože pak se to fakt nedá… Občas nám paní učitelka přinese ukázat, co se podařilo uháčkovat jí, abychom před sebou viděli, kam se ještě v budoucnu můžeme posunout. Až se příště ozveme, bude to reportáž o pletení…
