Aktuality

Žáci naší školy se zúčastnili výtvarné soutěže ART FLORAL DESIGN, pořádané Floristickou střední odbornou školou. Téma letošního ročníku bylo výtvarné ztvárnění hudby. V soutěži se sešlo podle organizátorů přes dvě stě prací – kreseb, maleb ale i prostorových výtvarných děl. Naše škola získala v soutěži dvě prvenství: Dušan Podloucký ze 7.B v kategorii kresba a malba 1. Místo Tereza Hanušová, Martina Loskotová, Veronika Antošová a Barbora Šašinková z 8.A obsadily 1.místo v kategorii prací 3D Do finále soutěže postoupili i další žáci naší školy: Veronika Vokáčová, Tereza Smetanová a Petr Kult.

V pátek 15. června 2012 se šestičlenná skupina žáků 8.A ve složení M. Jadrný, J. Draganovič, S. Severová, D. Tobolková, D. Vízková, P. Zídková zúčastnila soutěžní akce „Den pro Vás…“, kterou pořádala SOŠ a SOU Vocelova ve spolupráci se SŠ služeb, obchodu a gastronomie za podpory města Hradce Králové a Královehradeckého kraje. Děti otestovaly své znalosti a dovednosti na deseti soutěžních stanovištích: automechanik, dopravní prostředky, instalatér, tesař, klempíř, kuchař, číšník, fotograf, zahradník a prodavač. Kromě toho zde probíhal zajímavý doprovodný program, v rámci něhož si žáci mohli vyzkoušet např. elektrotechnické hry, auto-trenažér, míchání nealko nápojů a pro dívky zde byl atraktivní kadeřnický stánek. V náročné konkurenci 39 školních týmů se naše družstvo umístilo na pěkném 14. místě. Fotogalerie:

Na ukončení zajímavého učiva vlastivědy ve čtvrté třídě jsme se vydali vlakem za poznáváním historických památek. Na zámku v Potštejně i v zámecké zahradě jsme prožili mnoho hezkých chvilek. Zámeckými komnatami nás provázela hraběnka Chamaré a její služebná Maryška. Pan hrabě nám zahrál i zazpíval. Dokonce nás naučili i taneček. V barokních kostýmech a parukách vypadali úžasně.Prohlídka zámeckého tajemného sklepení některým z nás vehnala do očí slzičky strachu. Ve tmě se objevovaly kostry, různé hrůzostrašné bytosti a pronikavé zvuky se ozývaly všude. Po takové vyčerpávající procházce jsme se rádi usadili v cukrárně na nádvoří a dopřáli si i nějaké ty sladkosti. Výstup na hrad nebyl náročný, i když nás počasí trochu pozlobilo. Oblačnost i hustý jemný deštík zaclonily výhled do krajiny. My jsme se ovšem zaposlouchali do vyprávění paní průvodkyně a kapky deště ani nevnímali. Historie hradu je velmi barvitá. Líčení o jeho dobývání králem Karlem IV. a o pokladu loupeživého rytíře Mikuláše nás upoutalo. Někteří z nás cestovali vlakem poprvé. Zjistili, že takové cestování má i své výhody. Povídali jsme si, hráli hry, karty, pozorovali krajinu i malá nádraží. Na výlet budeme určitě vzpomínat a těšit se na další. Žáci 4. třídy. Fotogalerie:

V pátek 8. června se tým tří žáků naší školy ve složení : Vladimír Hostinský, Lukáš Svoboda a Tomáš Tlustý zúčastnil soutěže v ZŠ Gočárova.Chlapci podle předloženého nákresu vyráběli ze dřeva autíčko. Museli vše rozměřit, nařezat, očistit a natřít barvou. Ve své kategorii osmých a devátých tříd získali první i druhá místa. Lukáš Svoboda 1. Místo Vladimír Hostinský a Tomáš Tlustý 2. místo Fotogalerie:

PAŘÍŽ Na výlet do Paříže a do Londýna vyrazila autobusem v pondělí 21. 5. polovina žáků naší školy a v Praze přistoupila druhá polovina dětí. Cesta byla únavná a protože jsme měli dobrý čas, naše první zastávka za krásami cizích zemí se uskutečnila v noci kolem půl druhé hodiny ranní, kdy jsme obdivovali majestátnost gotické katedrály v Remeši. Do Paříže jsme dorazili už za svítání. Počasí bylo docela chladné a byla i mlha. Jeli jsme metrem a navštívili nejprve náměstí Svornosti, věhlasný Louvre jsme bohužel jen míjeli, na nábřeží u památníku Plamen života jsme uctili památku zde tragicky zesnulé princezny Diany a pak už jsme si to namířili rovnou k dominantě Paříže – na Eiffelovku věž. Celá dvě patra jsme si pěkně vyšlapali po svých a pak výtahem až na vrchol, kde nás čekala odměna v podobě krásného výhledu. Poté někteří odpočívali v rytmu houpání lodi na Séně a jiní poslouchali zajímavý výklad našeho perfektního průvodce Charlieho. Přes Trocadéro jsme zamířili k Vítěznému oblouku a hlavní ulici Champs Élysee . Autobus nás pak převezl pod nejvyšší místo k Moulin Rouge, pěšky jsme se vydali na Montmartre a k bazilice Sacré-Coeur. Vyčerpaní, ale spokojení jsem se ubytovali v hotelu Formule 1 a ve 3 hodiny ráno jsme pokračovali na trajekt do Calais, který nás odvezl do anglického přístavu Doveru, kde nás vítaly bílé křídové skalní útesy a slunce, které nám vydrželo po celou dobu našeho pobytu v Anglii. Petra Zídková, 8. A LONDÝN Na otázku „V čem se liší Londýn od České republiky?“ si můžeme odpovědět mnoha způsoby. Když srovnám Londýn s naší Prahou, základ je stejný. Stejné obchody, ulice, památky. Když si ale Londýn projdete celý, hlavně centrum, je mnohem pestřejší a zajímavější. Památek je více a mají zajímavější historii, obchody jsou větší a lákavější a lidí je mnohokrát více. Mě, jako dívku, zaujaly samozřejmě nejvíce obchody. Celou dobu jsem se těšila na Oxford Street, do které jsme šli až poslední den. Miluji davy lidí a velké obchody a tady to všechno bylo. Byla jsem tak nadšená ze všeho tam, že jsem si koupila i dražší věc, kterou bych si třeba v Česku nekoupila a taky kvůli tomu, že tam ani vlastně nevíte, co má jakou hodnotu, dokud si jejich peníze nepřepočítáte. Co se týče památek, byla jsem unešená stejně. Mají tam tolik zachovalých věcí v tak skvělém stavu! Když jsme projížděli ulicemi s památkami autobusem, nestíhala jsem fotit. Vždycky jsme se všichni seskupili na jednu stranu, kde bylo něco zajímavého a tlačili se. Nejvíce mě zaujal Tower Bridge, protože ten jsem vždy vídala jen na pohledech. Na něj jsem se nejvíce těšila a překvapil mě novým, barevným nátěrem. Samozřejmě Big Ben byl další nepřehlídnutelnou kuriozitou. Navštívili jsme také muzeum Madame Tassaud. Bylo ohromující! Voskové figuríny slavných osobností byly skvěle zhotovené a já byla šťastná, že se můžu vyfotit s nějakou celebritou. V muzeu ale nebylo možné jen tohle. Bylo zde i kino 4D, projížďka starou Anglií a návštěva filmu Vřískot ve formě strašidelné procházky. Dále jsme navštívili Londýnské oko,…

Ke konci školního roku bývají žáci unavení, hůř se soustředí a už se nemohou dočkat prázdnin. A tady se nabízí prostor pro netradiční způsoby výuky v jiném prostředí, které už samo o sobě láká víc než běžná školní lavice. Šesťáci se vydali do nedalekého Nového Bydžova, aby si v praxi ověřili své znalosti z dějepisu, zeměpisu, občanské výchovy i ostatních předmětů a obohatili je přímo v terénu o nenahraditelnou vlastní zkušenost. Vysoké, těžké zdobené dubové dveře s masivní klikou se za dětmi hlučně zavřely a všichni plni očekávání stoupali po schodech, kudy kráčela historie, do městského muzea. Ředitel, promovaný historik Jaroslav Prokop, hned na začátku vyzkoušel jejich matematické dovednosti, když zadával různé rébusy s letopočty, aby sami vyvodili historická data. Od pravěku až do dnešních dní se před dětmi otevíraly střípky příběhů, které by zůstaly dávno zapomenuty, nebýt obětavých lidí, kteří je pro budoucí generace opatrují. A tak tu vedle sebe leží mučící nástroje ze středověku, nádobí i další předměty denní potřeby, ale i unikátní originály obrazů, plastik i příklady uměleckých řemesel, z nichž mnohé nemají ve světě obdoby. Vyprávění o ukradených a znovu nalezených obrazech bylo jako detektivka, s tím rozdílem, že příběh byl skutečný. O patro níže v prostorách obrazové galerie se děti seznámily s řadou obrazů a plastik, naučily se hledat ve skutečném katalogu výstav a formou týmové práce odpovídaly na záludné otázky v cestovním deníku. Kdo něco nevěděl, měl možnost požádat o pomoc pana ředitele, takže se trénovalo i logicky správné kladení otázek a komunikace s dospělým. Novobydžovské náměstí s přilehlými ulicemi se svým čtvercovým pravidelným historickým půdorysem je ukázkou, jak dokonalé znalosti z geometrie měli středověcí architekti. Napravo míjíme morový sloup a kráčíme Chlumeckou ulicí na starý židovský hřbitov. Teď v době, kdy vzpomínáme na hrůzy, které celým národům způsobil Hitler za druhé světové války, je vyprávění o osudech stovky bydžovských židovských obyvatel ještě působivější. Žáci se tak zase o kousek přiblížili toleranci k jiné kultuře a rovněž si vyzkoušeli slušné chování na pietním místě. Na úplný závěr nesměla chybět točená zmrzlina a ta všem tentokrát obzvláště chutnala. Návštěvu této lokality vřele doporučujeme. Muzeum v Novém Bydžově patří k těm vzácným institucím, kam můžete chodit znovu a znovu a vždy objevíte něco zajímavého, čeho jste si při předchozí návštěvě nevšimli. Děkujeme panu učiteli Josefu Lejskovi, že pomohl naší třídní a na tomto putování nás doprovázel. Fotogalerie: