Zájezd do Německa – Dinopark, Irrgarten Kleinwelka, Bastei

V pátek 26. 4. 2019 jsem se zúčastnil výletu do Německa. Cesta byla sice dlouhá, ale stálo to za to. Nejvíc se mi líbilo, jak jsme byli v bludišti. Sice jsme v cíli nebyli první, ale stihli jsme to do vypršení časového limitu a při probíhání bludištěm jsme si užili spoustu zábavy. Tak jediné, co se mi podařilo a stojí to aspoň za zmínku, je to, že jsem nachodil 18963 kroků, což je dvojnásobek, skoro trojnásobek kroků, které ujdu za jeden den. Celý den se mi moc líbil, byla to sranda a doufám, že ještě někdy pojedeme na tak hezký výlet se školou.

Alex D. Pavlovský, 5. A

V pátek 26. 4. 2019 škola pořádala výlet do Německa, a tak jsem se přihlásila. Tam i zpět jsem v autobusu seděla s Dančou. Během cesty jsme mohli vidět Trosky, Hrubou Skálu, Valdštejn, Ještěd a Polsko. První zastávkou byl dinopark v Kleinwelce. Tam jsme viděli mnoho dinosaurů, ale byl tam i tobogán, vodní svět, hřiště a bludiště. Ve vodním světě se mi líbilo, jak jsme po sobě stříkali vodou a byli jsme promočení. Nejlepším úspěchem bylo, že jsem se dostala ven z bludiště. Poté jsme jeli do Saského Švýcarska do Bastei, kde byl krásný výhled na řeku Labe a na skalní útvary. Mohli jsme si tam i nakoupit. Výlet do Německa se mi líbil a chtěla bych se tam ještě podívat.

Eliška Perná, 5. A

V pátek jsem jela na jednodenní zájezd do Německa. Nejdříve jsme jeli do dinoparku v Kleinwelce. Tam byli různí dinosauři, kteří se mi líbili. Taky tam byla obří skluzavka a malé lanové stezky. Na konci parku byly vodní hadice a vodotrysky. Během chvíle jsme byli úplně promočení. To ale nevadilo, protože hned potom jsme šli do bludiště, kde jsme uschli. V bludišti jsem chodila s Eliškou. Chvíli nám trvalo, než jsme došly na prostředek. Už jsme chtěly jít, ale všimly jsme si, že Terka, Lenka a Gabča ještě jsou v bludišti, a tak jsme je navigovaly. Nakonec jsme se všichni z bludiště dostali. Hned potom jsme nasedli do autobusu a jeli se podívat na skalní útvary v Bastei. Prošli jsme se tam po kamenném mostě a nakonec jsme si tam mohli něco koupit. Potom jsme už jen nasedli do autobusu a jeli zpět domů. Nejvíce z celého výletu se mi líbilo bludiště a doufám, že ještě někdy do podobného bludiště půjdu.

Daniela Hrudková, 5. A

Většina z nás ani nemohla dospat, tak moc jsme se těšili. Hned jak jsme vyjeli, začali jsme zjišťovat, kdo se jak vyspal, kdo v kolik vstával a co má kdo ke svačině. V autobuse byla taková sranda, že než jsme se rozkoukali, byli jsme na místě. Po příjezdu jsme se pomalu vydali do dinoparku. Pár nadšenců už rozeznávalo, jaké druhy dinosaurů kolem sebe máme. Nás ostatní zajímali hlavně atrakce. Jedna z prvních byla houpačka ve tvaru těla dinosaura a mini kino. Další byla dlouhá skluzavka s malou lanovou překážkou vedle ní. Dále jsme došli až k velkému ,,lezeckému pralesu“, jak byl nazvaný velký lanový hrad. Ze začátku jsme v něm většinou chodili po skupinkách, ale ke konci už obvykle po dvojicích, jelikož každý chtěl prozkoumat jinou část a nebo se jednoduše ztratil. Naštěstí vedly všechny cesty ven. Jako předposlední atrakci jsme navštívili takové mlhoviště. Byla tam fontána a hadice stříkající vodu. Jakožto odvážlivci jsme se s úsměvem rozběhli a začali řádit. Téměř všichni jsme odcházeli mokří, ale stálo to za to. Ještě v trochu vlhkém oblečení jsme se vydali do rozlehlého bludiště, které bylo hned vedle parku. Tam jsme měli čas na bloudění 20 minut, ale protáhlo se to o deset minut. Asi polovina z nás by se ven nedostala bez pomoci těch šikovnějších. Naštěstí jsme tam nikoho nenechali. ;-). Když vylezl poslední človíček ven, naskákali jsme do autobusu a jeli směr Bastei. Cestou si každý dal oběd. Nejčastěji byly cítit tousty, řízky a bagety. Mě osobně Bastei připomínala trochu Prachovské skály v Českém Ráji. Bylo to tam krásné. Každý si zde vyfotil nejméně jednu fotku. Bastei se také stala místem koupě většiny suvenýrů. Nejčastěji jsme nakupovali plyšáky, nanuky, různé přívěsky či jiné drobnosti. Po návratu do autobusu jsme se už bohužel vydali domů. Většinou jsme si povídali o našich pocitech z výletu a o blbinách.

Výlet jsme si všichni velmi užili a za všechny bych chtěla poděkovat paní učitelce Šilhábelové za celou přípravu výletu a za to, že měla ještě s paní učitelkou Hlavatou a Kuliačkovou silné nervy, protože jsme byli v pár momentech ,,na zabití“.

Michaela Martinů 6. A