V dubnu si každoročně vážíme své planety o trochu víc, o svých dobrých skutcích v její prospěch hovoříme hlasitěji, stromků a rostlin sázíme větší množství a odpadků odhazujeme míň.
Letos nás zajímalo, jak žili v souladu s přírodou naši předkové v době středověku. Jestlipak pomýšleli na „trvale udržitelný rozvoj“, když dolovali kámen na stavbu katedrál i svých obydlí.
Jedna věc je jistá: Protože ještě neznali různá dochucovadla a chemické přísady, rozhodně jedli zdravěji a jejich odpad nebyl jaderný.
Otázek bylo tolik, že jsme se na vše museli podívat „z ptačí perspektivy“. Z ochozu Bílé věže jsme monitorovali přírodní i kulturní krajinu a představovali si, co vše tu nebylo, když vznikaly první kamenné stavby v okolí, jak hluboké byly lesy a kde všude se volně proháněla divoká zvířata.
Další zastávka byla v centru pro obnovitelné zdroje energie a také jsme navštívili malou vodní elektrárnu Hučák.
A tak nám všem přeji, ať nám dobrá vůle a láska k planetě vydrží co nejdéle a ať se naplno projevuje denně a ne zase až v dubnu příští rok!